Proč se mi to děje?

Když nahradíš "proč se mi to děje?", otázkou "co se tím mám naučit?", všechno se změní.

Dnes mě napadlo takové téma, které bych s vámi chtěla posdílet

 Moje tělo opět utíká do nemoci. Tedy pokouší se o mě nějaká nemoc. Protože své tělo znám, vím, že do nemoci jde, když se vyčerpám tak, že jsem předtím neposlouchala signály, které mi předtím dávalo, ať zpomalím, více odpočívám. S nemocnými dětmi prostě někdy toho odpočinku není, tak jak bych si přála, jak by si moje tělo přálo...

A tak když se mi stane, že se o mě nějaká nemoc pokouší, prostě si lehnu a odpočívám co nejvíce to jde. Tělo se začne celkem rychle "uzdravovat" samo. 

A tak mě při tom odpočinku napadlo, že mnohým z nás, když se nám děje něco "špatného" napadají otázky:

"Proč se mi to děje?"

"Proč já..?"

"Proč mám takovou smůlu?"

"Proč se mi stále opakuje v životě to samé?"

Zkuste se, až přejdou ty první emoce, z toho co se vám děje, zeptat se sami sebe "co se tím, co se mi děje mám naučit?" "Co mám pochopit?"Věci a situace kolem nás se začnou měnit :-)